Co je to inovace

Sociální inovace jako cesta k využití znalostí a dovedností místních obyvatel

Za sociálně orientované inovace považujeme nové nápady, instituce nebo způsoby práce, které přinášejí pozitivní efekty, zlepšují či od základu řeší potřeby místní komunity nebo společnosti obecně.

Nemusí se nutně jednat o nápady zcela nové, za sociální inovace lze považovat také aplikaci nápadů, které se úspěšně podařilo aplikovat i jinde. V reálném životě pak sociální inovace nabývají podob nových služeb, iniciativ nebo organizací, vznikají na půdoryse spolupráce lidí a institucí z různých oborů.

Se sociálními inovacemi se můžeme setkat v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, sociálních služeb, veřejné politiky, rozhodovací procesů, řízení atd. Jejich přínosem je, že jsou často přenositelné, nebývají vždy nutně vázané výhradně na region, ve kterém vznikly. I když regionální specifika v jejich tvorbě a vzniku hrají velkou roli.

Sociální inovace se mohou šířit i ve formě myšlenek, hodnot, softwaru nebo nástrojů práce, ne všechny inovace musí mít nutně charakter konkrétního produktu nebo služby. Sociální inovace vychází z mnoha zdrojů a mnoha míst, stejně tak mohou mít vliv na mnoho oblastí společnosti.

Lidský kapitál je klíčovým zdrojem inovací. Inovace zpravidla vznikají ve městech, spádových ekonomických centrech s významnou koncentrací infrastruktury. Slévání sociálních i ekonomických aktivit do měst je trendem, který je doprovázen rizikem sociálních deprivací venkovských oblastí a exodem talentovaných lidí mimo region.

Převahu ekonomických center v rozvoji inovací lze ilustrovat rozvojem sektoru podnikatelských inkubátorů, technologických center, které jsou zpravidla umisťovány do velkých měst s vazbou na sektor terciálního vzdělávání.

Ve venkovských oblastech je zřejmá existence inovačního potenciálu, jenž je možné pozorovat ve změnách v tradičním uspořádání sociálně-ekonomických vtahů (nové neziskové organizace, nové místní produkty a asociace regionálních značek, sdílení vybavení pro kulturní akce, klastrování atraktivit cestovního ruchu apod.), které mohou generovat nové příležitosti a přístupy k přetrvávajícím problémům venkova. Jejich průvodním znakem je, že jsou vytvářeny na bázi síťování klíčových aktérů a řešení v sobě zahrnuje průnik znalostí z různých oborů.

Sociální inovace v tomto směru nevnímáme jen jako propojení veřejného a soukromého sektoru s akademickou sférou a vytěžení výsledků nákladného výzkumu, ale chápeme je optikou propojování nápaditých socioekonomických aktivit, místních znalostí, mezisektorové spolupráce a rozvoje kapacit kooperačních sítí.